Na III. kole v Olomouci zvítězily Řimice a Velký T

Vydáno dne 26. 08. 2005 (6047 x přečteno)

V Olomouci 20. srpna změřily za slunného počasí své síly nejlepší družstva Olomouckého kraje na III. kole v požárním sportu. Soutěž vzhledem k nabitému programu začala již v časných ranních hodinách

Kompletní výsledky z Olomouckého kraje stahujte zde.

Po prezentaci družstev, kterých se dopravilo do Olomouce celkem 19, a slavnostním nástupu soutěžících i rozhodčích započala 1. individuální disciplína – 100 metrů překážek.

Děvčata z Kolšova si krátila chvíli vzpomínáním na dětská léta.

Každému družstvu bylo po této disciplíně sečteno 6 nejlepších časů dosažených od jejich svěřenců a započteno jako první fragment do celkové tabulky.
V mužské kategorii dosáhl nejrychlejšího času 17,50 sekund Roman Hynčica z Olšovce, přičemž i jeho první pokus „na jistotu“ 17,97 s. by stačil na vítězství.

Zdatné stovkaře měly ve svém týmu i Řimice – Jaroslava Žitného (18,07) a Jana Šindelku (18,16) a jelikož i jeho další členové si vedli dobře, měly po této disciplíně před Olšovcem mírný náskok.

Nejladnější skok přes nízkou překážku i nejrychlejší čas předvedla Margareta Turzová ze Zlatých Hor 20,09 s.
V součtu 6ti nejlepších časů si v této disciplíně nejlépe vedlo Hlinsko.

Za úspěchem Hlinska v této disciplíně zřejmě stálo poctivé vážení s úsměvem na rtu.

Vše ale nebylo tak idylické. Občas některý závodník upadl a chvílemi tekly i proudy slz. Hlídkující záchranáři naštěstí neměli žádný vážnější případ.  

Druhá disciplína již vyžadovala úsilí 4 členů pro dosažení co nejlepšího společného výkonu, následovalo totiž 4 x 100 metrů s překážkami. Každé družstvo postavilo ze svých členů dvě štafety. První člen mužské štafety překonával s pomocí žebříku překážku zvanou domeček.

Druhý překonával dvoumetrovou bariéru, třetí pokračoval ve zbylých úkolech klasické stovky – přeběhu přes kladinu s hadicemi včetně jejich zapojení na rozdělovač a poslední člen musel uchopit a přenést přenosný hasící přístroj na místo určení.

Společným pojítkem v místě předávání štafety byla místo kolíku samozřejmě proudnice.

Ženské úseky byly podobné mužským, jen na prvním byl drobný rozdíl. Děvčata nepotřebují trénovat úprk přes střechy domů, ale vystačí si s proskakováním otvoru představujícím okno.

U mužů nejlépe zvládly tuto disciplínu opět Řimice před Olšovcem a Miloticemi.
Díky zaváhání dosud vedoucího Hlinska se v kategorii žen do vedení posunul Velký Týnec.
Závěrečnou disciplínou byl požární útok. Proti klasickým požárním útokům nesměla být při startu motorová požární stříkačka umístěná na základně v chodu a čas se zastavil až po naplnění desetilitrových nádob umístěných za otvory v terčích. Tuto disciplínu sledovala početná divácká kulisa, byť složená především ze závodníků.

Vedoucí družstvo mužů z Řimic nezačalo útok příliš dobře. Pro počáteční problémy na základně byl útok trochu zbrzděn a výstřik byl proto nad hranicí 20 vteřin. Vše ale napravil vynikající nástřik, který zastavil čas na hodnotě 26,53 s, přičemž na levý proud měl dokonce čas 25,29 s.

Zdatně bojoval do poslední disciplíny o celkové vítězství Olšovec. Měl rychlejší vodu než Řimice, prostřik na levém proud 30,19 a zvláště pak na pravém 35,04 byl ale značný.

Nejhorší platný čas v požárním útoku 49,26 si připsala Ruda nad Moravou.

Doslova sportovní tragédií skončila tato disciplína pro Milotice, kterým prasklá hadice vzala naději na umístění na stupních vítězů. Potlesk diváků pro snahu dokončit útok za každou cenu byl jen slabou náplastí.

Děvčata z Hlinska sice vyhrála kromě 100 metrů překážek i závěrečnou disciplínu, přesto se musela v celkovém hodnocení spokojit s druhým místem

Velký Týnec potřeboval k vítězství čas lepší, než 32,05 s, což  se jim i s troškou štěstí o rovnou vteřinu povedlo.

Ještě o setinu měl rychlejší útok Horní Újezd.

Na stupně vítězů v kategorii mužů se prosadil kromě zmiňovaných Řimic a Olšovce ještě Velký Týnec.

Celkově třetí v kategorii žen skončilo družstvo děvčat z Kolšova.

Zmiňované děvčata z Hlinska na 2. a z Velkého Týnce na 1. místě.

Také vítěz běhu na 100 metrů Roman Hynčica neodešel s prázdnou (na obrázku vlevo).

Vítězným družstvům přejeme hodně úspěchů při reprezentaci Olomouckého kraje 17. – 18. září v Havlíčkově Brodě.

K organizaci závodů bych chtěl závěrem podotknout pár věcí. Nesnažím se zde o přehnanou kritiku, ani to nemám ve zvyku, spíš bych chtěl dát důvod k zamyšlení pro příští rok.Výběr stadionu na takovouto akci mohl být i lepší. Při disciplínách 100 metrů překážek a útocích se diváci mohli poskládat na centrální travnatou plochu, na štafetu však byli vykázáni až za hranice atletického oválu, kde museli paběrkovat na úzké mezi.
Osobně jsem se celý den věnoval sbírání fotografických materiálů a když jsem měl na rozhodčí jakoukoliv prosbu, vždy se mi snažili vyjít vstříc. Značně mi například usnadnili práci povolením vstupu do volného pásu mezi drahami mužů a žen.
Velice zklamán jsem naopak byl ze zde panující nepřátelské atmosféry, která neměla se zdravou rivalitou nic společného. Soutěžící družstva bývají  většinou tvořena osobami z jednotlivých obcí, doplněných o pár jedinců. Jelikož sám pocházím z malé obce, je mi jasné, že bez částečného posílení na další kola to už zkrátka nejde. Trnem v oku u některých družstev bylo vítězné družstvo mužů, které šlo pod jménem malé obce, byť bylo poskládáno z výběru profesionálních hasičů z celé střední Moravy. Těžko je však za to mohu soudit. Dělají to kvůli tomuto sportu, který tak milují. Srovnávat ale podmínky a zázemí, které k tomu mají asi nemá smysl. Velice sympatické mi v minulosti přišlo, když se jedné pohárové soutěže přijeli zúčastnit hasiči z Přerova.  Samozřejmě šli mimo soutěž, byť s předvedeným výkonem ani neměli šanci na vítězství. Na druhou stranu když se pořádá soutěž pro profesionální hasiče, těžko zde může startovat sbor složený z dobrovolných hasičů.
Olej do ohně roztrpčení ještě přiléval fakt, že kromě rozhodčích neměl možnost nahlédnout do výsledků rozběhů 100 metrů nikdo, ani trenéři družstev. Výsledky se člověk sice dozvídal z rozhlasu, který však často vypadával. Ne vždy se navíc tyto hlášené výsledky shodovaly s tištěnými. V tomto případě bych bojoval za větší transparentnost výsledků. Na každé pohárové soutěži musí člen družstva podepsat výsledky a ověřit jejich pravost.  Nevidím proto žádný důvod, proč by neměl aspoň trenér mít možnost okem do nich nahlédnout a vidět plody úsilí svých svěřenců v praxi. Některá družstva také špatně nesla, když díky společným proudnicím, z nichž jedna byla evidentně ve velmi špatném stavu a zřejmě i částečně poškozená, dosahovala podprůměrných časů v požárním útoku díky prostřiku na terči s touto proudnicí. .
Závodníci se s nashromážděnými negativními emocemi dokázali jakžtakž vypořádat. Diváci posilnění alkoholem a nejistotou rozhodčích určujících stupně vítězů v jednotlivých disciplínách a díky následným rošádám ale dávali svou nespokojenost najevo.